Pod pojmem Linux se obvykle chápe operační systém, podobně jako Windows od Microsoftu. Avšak situace je trochu jiná. V pravém slova smyslu je Linux vlastně pouze jádro systému, tzv. kernel (aktuálně v majoritní verzi 4.2). Oproti tomu „ten operační systém“ je linuxová distribuce. Ta se skládá z kernelu Linux, ovladačů, softwaru, apod. a tvoří celek coby funkční operační systém. Linux tedy není to samé, co linuxová distribuce, zkráceně se používá výraz distro.
Problémem pro uživatele, který by si rád Linux vyzkoušel, je vlastně otázka, jakou distribuce zvolit (je možnost i vytvořit si vlastní a to díky open-source, resp. GNU GPL licencím). Podívejme se na ty dnes patrně nejznámější, s nimiž se uživatel může běžně setkat:
- Ubuntu a jeho odnože (Kubuntu, Lubuntu, Xubuntu,…)
- Fedora
- Debian (pro pokročilejší uživatele)
- Linux Mint
- RedHat
To je pět distribucí, s nimiž je Linux nejčastěji spojován. Právě především Ubuntu byla první distribucí pro běžné uživatele s přívětivým GUI podobně jako u Windows. Dnes je Ubuntu moderní operační systém a lze si vybrat několik grafických prostředí. To je další nejednotnost – každá distribuce může mít prostředí trochu jiné, nejčastěji se dnes setkáme s KDE, Unity, Xfce i dalšími.
Obrázek ukazuje jako příklad grafické rozhraní LXDE v distribuci Lubuntu. Ubuntu a všechny odnože vycházejí pravidelně v dubnu a říjnu. Také nedávno byla uvedena nová verze Fedora 23. Popularitu si získává také Linux Mint a zajímavá je distribuce Slax navržena jako přenositelný operační systém na flash disku. Slax je možné si navíc „poskládat“ podle sebe a do instalace zahrnout nástroje, které potřebujeme.
Linux využívá tzv. balíčky k instalaci softwaru. Jde o to, že balíček zahrnuje všechny potřebné soubory pro danou aplikaci. Tedy, stáhnete si balíček (nejčastější formáty jsou DEB a RPM, případně YUM) a balíček nainstaluje vše včetně závislostí. U distribucí najdeme většinou správce balíků a softwaru, kde lze jednotlivé balíky a programy pohodlně instalovat, odinstalovat, atd.
Do dalších detailů ohledně Linuxu a distribucí nebudeme zabíhat. Je podstatně si tak uvědomit rozdíl mezi Linuxem a distribucí, Linux coby pouze jádro, distribuce je pak funkční operační systém. Pro uživatele může být zajímavý program GetLinux pro Windows, pomocí kterého si můžete vybrat z desítek distribucí, včetně mnoha specificky zaměřených (pro multimédia, vědu, programování, sítě, atd.) a rovnou si kteroukoli stáhnout ve formě ISO obrazů. Dnešní distribuce jsou moderní operační systém s grafickým prostředím a dávno již neplatí, že Linux znamenal cosi pro nadšence a programátory, kteří něco „mlátí v terminálu“, dnes může mnoho distribucí pohodlně používat i běžný uživatel.
Jistou nevýhodou pro Linux je absence profesionálního softwaru typu Photoshop, AutoCAD, jiné CAD/CAM systémy a další. Linux sází na open-source softwaru a licence GNU GPL, umožňující zdarma nejen programy používat, ale mít i jejich zdrojový kód k použití. Většina softwaru pro Linux je pro běžné uživatele naprosto dostačující, například LibreOffice coby kvalitní náhrada za Microsoft Office nebo například grafický editor Gimp, Pinta, DTP systém Scribus a tisíce dalších programů, které svou nulovou cenou jsou zajímavou konkurencí a nabízejí kvalitu.
Linuxové distribuce se také často používají v případě nefunkčního systému Windows. Často stačí nabootovat tzv. live distribuci (tedy z flashky nebo DVD) a udělat si zálohu dat z disku, který je jinak nedostupný a Windows nenaběhne. V těchto případech je často distribuce nedocenitelná. Sám to znám z vlastních zkušeností.
0 reakcí
Mějte přehled o nových komentářích, přihlašte se k odběru RSS kanálu komentářů tohoto příspěvku.